Žijeme ve vizuálním věku: obrázky jsou dnes zdaleka nejvlivnějším komunikačním kanálem, umožňují okamžitý vhled do složitého problému, mnohé důležité myšlenky by bez nich vůbec nevznikly nebo zůstaly nepochopené.
Známý anglický matematik, fyzik a popularizátor vědy vzdává v této knize hold roli obrazu ve vědě. Díky své specializaci klade hlavní důraz samozřejmě na matematiku, fyziku a astronomii, stranou však nezůstane ani pestrá škála dalších oborů: anatomie, archeologie, architektura, biologie, geodézie, hudba... Výběr ilustrací a doprovodných textů pokrývá široké spektrum funkcí obrazu v rozvoji lidského poznání: od fáze kreativní, kdy náčrtek umožňuje první vhled do dosud neznámé krajiny, až po obrazové ikony milníků myšlení: Vitruviánský člověk Leonarda da Vinciho, první stopa člověka na Měsíci, Einsteinův obličej, jaderný výbuch, spirála DNA...
V žádném případě však nedržíte v ruce tuctovou obrázkovou knihu, jakých najdete na pultech knihkupectví desítky: Barrowova odborná erudice a zkušenost vypravěče zaručuje, že se rychle, kvalifikovaně a přitom poutavě seznámíte s tím nejdůležitějším, čeho lidstvo na poli vědy dosáhlo.
O autorovi: John David Barrow (*1952, Londýn) je významný anglický kosmolog, teoretický fyzik a matematik. Doktorát z astrofyziky získal na Oxfordské Univerzitě v roce 1977. Kromě asi čtyř stovek odborných časopiseckých článků a studií napsal sedmnáct populárně naučných knih, z nichž česky vyšly mimo jiné Teorie všeho: hledání nejhlubšího vysvětlení (1996), Kniha o nekonečnu: stručný průvodce světem bez hranic, počátku a konce (2007), Teorie ničeho (2005), Pí na nebesích: o počítání, myšlení a bytí (2000). V současnosti působí jako profesor matematických věd na Univerzitě v Cambridge a také jako dramatik. Jeho hra Infinities (Nekonečna) byla oceněna italskou divadelní cenou Premi Ubu 2002. V roce 2006 mu byla udělena Templetonova cena za postup ve výzkumu a objevech Spirituálních realit, čímž se zabýval ve svém spise O vztahu mezi životem a vesmírem a povaze člověka rozumět, a vytvořil tak nový pohled v otázkách konečného znepokojení nad vědou a náboženstvím.