Vlivná a oceňovaná práce britského historika pojednává o tzv. dlouhém 19. století v globální perspektivě. Autor ukazuje, jaký vliv měly události v Asii, Africe a Jižní Americe na evropské a americké dějiny. A naopak, jaký dominový efekt měly krize jako evropské revoluce nebo americká občanská válka ve zbytku světa. Kniha neponechává stranou žádné z velkých témat 19. století, kterými jsou např. vznik moderního státu, industrializace, liberalismus, socialismus, imperialismus nebo růst světových náboženství. Je mimořádným počinem autora, že zachytil „zrod moderního světa“ nikoli jako něco, co někteří lidé způsobili jiným, znevýhodněným nebo méně schopným, nýbrž jako řadu transformací, na nichž se podílela většina obyvatel světa a k nimž přispěli ne jako pouhé trpné objekty nebo oběti úspěchu jiných, ale jako aktivní, nezávislí a tvořiví činitelé. Bayly toho nedosáhl proklamováním jednoduchého nebo zjednodušujícího vzorce, a už vůbec ne zplošťováním charakteru a vlastností populací, kultur a generací do šedé masy univerzálních „trendů“, ale přesným a nestranným popisem neobyčejného záběru lidských činů, představ a proměn. Jedná se skutečně o historii moderního světa v té nejlepší podobě.
Christopher Alan Bayly (1945–2015) byl významný anglický historik, který se věnoval především dějinám Britského impéria a dějinám Indie. Historii vystudoval v Oxfordu, kde také zahájil svou akademickou kariéru. V letech 1992–2013 byl profesorem na univerzitě v Cambridge a poslední rok svého života přednášel na univerzitě v Chicagu. Byl členem Britské akademie a v roce 2007 ho královna povýšila do rytířského stavu. Je prvním historikem, který posmrtně získal Toynbeeho cenu. Jeho poslední knihou jsou globální dějiny 20. století Remaking the Modern World, 1900–2015.