Jsou karikatury proroka Muhammada zbytečná provokace, nebo důkaz svobody slova a uměleckého projevu v západním světě?
Lars Vilks nejspíš nečekal, že se po zveřejnění jednoho obrázku stane terčem výhrůžek, Al-Kajdá vyzve k jeho likvidaci a stráví zbytek života s policejní ochranou v utajení. Vilks svou uměleckou kariéru založil na provokaci a hře s hranicemi. Švédské úřady třeba rozčílil proslulou instalací Nimis v přírodní rezervaci. Zašel u kresby proroka Muhammada se psím tělem moc daleko? Niklas Orrenius se také ptá, jestli současná švédská společnost není pokrytecká a kdo nese vinu za mrtvé při teroristických útocích. Švédsko se mění z homogenní společnosti v zemi obyvatel různého původu a mnoha vyznání. Politici i běžní občané stojí před novými problémy. Situace, kterou ve své knize z roku 2016 popsal Orrenius se znovu proměňuje, Švédsko je laboratoř budoucnosti – a to i pro střední Evropu, kde prozatím uprchlíci zůstávají především strašákem předvolebních kampaní.
O autorovi
Niklas Orrenius (1973) je švédský reportér, novinář a spisovatel. Téměř deset let pracuje pro deník Dagens Nyheter. Věnuje se současné švédské společnosti a obrazu, který si o sobě vytvořila, ale také změnám, problémům a výzvám souvisejícím s migrací nebo kauzám spojeným s extrémismem – nacionalistickým i islamistickým hnutím. Hlouběji tuto tematiku zkoumal i ve svých knihách Här är allt så perfekt (Všechno je tu tak dokonalé, 2008), Jag är inte rabiat. Jag äter pizza: en bok om Sverigedemokraterna (Nejsem rabiát. Jím pizzu: kniha o Švédských demokratech, 2010),