Na zpáteční cestě z pouti ke chrámu na Zázračném štítu se soudce Ti a jeho První paní dozvědí, že v kraji, kterým právě procházejí, rozsévá hrůzu obávaný vrah, nazývaný Stínač hlav. Jsou proto rádi, že nalézají útočiště u bohatého obchodníka, jehož okolním zrakům vzdálený dům stojí na kraji lotosového pole. Jejich klid však netrvá dlouho. Při snídani v altánu objeví v jezírku tělo svého hostitele – bez hlavy. Slušné vychování jim nedovolí v takové chvíli dům opustit. Soudce Ti je zaměstnán sepisováním kondolencí a První paní přípravou smutečního obřadu. S pomocí věrného pobočníka Tiao Tchaje využijí času stráveného v domě, aby vyřešili záhadnou vraždu, a to i navzdory neochotě rodiny, úkladům zločinců a nelibosti místního podprefekta.
Přeložila Vlasta Misařová.
Ukázka
I Soudce Ti si pohněvá bohyni; vzpruží ho slepice.
Pouť k Zázračnému štítu se konala v prvních dvou týdnech čtvrtého lunárního měsíce*, což bylo výroční období taoistické bohyně Pi-Sia Jüan-ťün. To ona dávala mladým párům děti, a tak nebylo od věci jí přinést malý dárek.
Po více než deseti letech, co byli svoji, se Tiovým zdálo, že na sebe šťastná událost nechává nějak dlouho čekat.
Soudce to částečně napravil, když se oženil se dvěma plodnými konkubínami, ale První paní by mu raději dala dědice sama.
Princezna barevných oblak Pi-sia Jüan-ťün byla původně prostá mladá žena, již askeze učinila nesmrtelnou.
Při pohledu na ni se malí horští démoni už neodvažovali ukázat, a když utekli, s neplodností byl konec. Také bylo v její moci spustit déšť na horu Tchaj-šan, což byl zázrak méně významný, ale více viditelný.
Cesta k Zázračnému štítu byla lemována příležitostnými krčmami, kde se zdarma podával čaj pocestným, kteří ...