Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni lépe než Římané, když vybuchl Vesuv, nebo středověcí Italové, když udeřila černá smrt. Koneckonců máme na své straně vědu. Přesto byla v roce 2020 reakce mnoha vyspělých zemí včetně Spojených států na nový virus z Číny špatně zvládnutá. Proč? Proč se jen několik asijských zemí poučilo ze SARS a MERS? Nebyli to pouze populističtí vůdci, kdo si tváří v tvář pandemii covid-19 vedli špatně. Autor tvrdí, že pandemie odhalila hlubší patologie ‒ patologie, které byly patrné již v našich reakcích na dřívější katastrofy. Kniha čerpá z mnoha oborů, včetně ekonomie, kliodynamiky a vědy o sítích, a nabízí nejen historii, ale i obecnou teorii katastrof a ukazuje, proč se s nimi naše stále byrokratičtější a složitější systémy vyrovnávají stále hůře.
O autorovi
Sir Niall Ferguson (* 1964) je vedoucím pracovníkem Hooverova institutu na Stanfordově univerzitě a vedoucím pracovníkem Belferova centra pro vědu a mezinárodní záležitosti na Harvardově univerzitě. Píše a přednáší o mezinárodních dějinách, hospodářských dějinách a dějinách britského impéria a amerického imperialismu. V roce 2004 byl zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí světa podle časopisu Time. Ferguson je autorem patnácti knih, mezi jinými například Velký rozklad, Civilizace, Britské impérium, Colossus a Věž a náměstí. V roce 2024 byl králem Karlem III. povýšen do rytířského stavu za zásluhy o literaturu.
