Oblast světa, kterou dnes označujeme jako Západ, získala díky průmyslové revoluci v 19. století světovou nadvládu, která trvá dodnes. Nicméně nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné? A proč se vlastně do takto dominantní pozice v minulosti dostaly zrovna státy Západu? Britský historik a archeolog Ian Morris se ve své vlivné knize zaměřuje na vzorce historie v horizontu tisíců let a přináší zajímavou odpověď na obě tyto otázky. Klíčem k nadvládě Západu nebyla kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné výkony jedinců. Zásadní byla role geografie, která určovala, jak si byli místní lidé schopni ve svých každodenních životech poradit s nedostatkem surovin, nemocemi, migrací nebo proměnami klimatu. Souhra zeměpisných faktorů a lidské vynalézavosti přitom pokračuje a svět se díky tomu podle Morrise bude nadále proměňovat, což poznamená i velmocenské postavení vyspělých zemí. Kniha je zásadním příspěvkem k dějinám naší civilizace a skvělým výchozím bodem k porozumění současné geopolitické situaci.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.
***
O autorovi:
Ian Morris (* 1960) je britský historik a archeolog. Studoval v Birminghamu a Cambridgi, později řídil archeologické výzkumy v Británii, Řecku a Itálii. Je autorem mnoha vysoce hodnocených odborných publikací, například The Measure of Civilization (Měřítko civilizace, 2013), K čemu je dobrá válka? Konflikty a pokrok civilizace (2014, česky 2017), Foragers, Farmers, and Fossil Fuels (Lovci a sběrači, zemědělci a fosilní paliva, 2015). Působí jako profesor klasických studií a historie na Stanfordově univerzitě.
