S tím, jak se umělá inteligence (AI) stává všudypřítomnou, vzbuzuje naléhavé otázky o naší budoucnosti. Protože bezprecedentním tempem absorbuje dostupná data a osvojuje si lidské vědění, posiluje svůj vliv a začíná zprostředkovávat vztahy mezi námi a realitou. Má přitom zjevný potenciál přispět k nápravě klimatu planety, k řešení geopolitických konfliktů a fundamentální nerovnosti příjmů. Zvládla by patrně rozluštit i kardinální záhady vesmíru, radikálně proměnit rozmanité obory od medicíny až po architekturu a pozvednout lidského ducha do nepředstavitelných výšin.
Zároveň však AI přinese výzvy v rozsahu a intenzitě, jaké jsme dosud nezažili – zbaví nás schopnosti nezávislého úsudku, prověří náš vztah k božskému, snad dokonce nastartuje novou fázi evoluce druhu Homo sapiens. Stane se pro lidstvo nejen partnerkou v každodenním rozhodování, ale možná i autoritativní, nezvladatelnou hrozbou, před níž varoval už Asimov. Kterou její schopnost upřednostníme a kterou bude záhodno včas utlumit, aby nad námi nezískala vrch? Anebo jsme si už pasivně a nevědomky vybrali?
Soubor úvah Genesis, zahrnující celé spektrum názorů na AI od zaslepené víry ve všemocné technologie až po neopodstatněný strach z jakékoli mechanické náhrady člověka, nastiňuje účinnou strategii pro orientaci v divočině pokročilého věku informací. Filozofická závěť vynikajícího amerického státníka Henryho Kissingera, sepsaná ve spolupráci s IT specialisty Ericem Schmidtem a Craigem Mundiem, připravuje dnešní rozhodující činitele – nás všechny bez výjimky – na nelehké volby zítřka. Radí nám obezřetně využít příležitostí, jež umělá inteligence nabízí, aniž bychom se stali obětí temných sil, které její příchod vyvolal.
***
O autoroch:
Bavorský rodák Henry Kissinger (1923–2023) za druhé světové války sloužil v americké armádě – občanem USA se stal roku 1943. Vystudoval a pak dvacet let přednášel historii a politologii na Harvardově univerzitě. V Nixonově a ve Fordově administrativě zastával funkce poradce pro otázky národní bezpečnosti a ministra zahraničí USA. Vedle jiných poct obdržel Nobelovu cenu za mír (1973), Prezidentskou medaili svobody (1977) nebo český Řád TGM I. třídy (1998). Je autorem zásadních knih o mezinárodních vztazích. Nakladatelství PROSTOR vydalo mj. jeho práce Umění diplomacie, Umění politické strategie či Uspořádání světa.
Craig J. Mundie (1949), prezident společnosti Mundie & Associates, působil v letech 1992 až 2014 ve firmě Microsoft jako ředitel výzkumu a strategie. Je ředitelem Institute for Systems Biology a také investorem a poradcem nově budovaných firem v oblasti AI, biotechnologií, fúzní energie a fyziky materiálů. V Clintonově, Bushově a Obamově administrativě byl členem Rady poradců pro telekomunikační bezpečnost a Prezidentské rady poradců pro vědu a techniku.
Vynálezce, podnikatel a filantrop Eric Schmidt (1955) se v roce 2001 připojil k zakladatelům Googlu. Zasloužil se o rozvoj firmy od start-upu až k dosažení pozice globálního technologického giganta: zprvu ve funkci výkonného ředitele, poté z postu výkonného předsedy správní rady. Roku 2021 založil neziskovou iniciativu, jež si klade za cíl posílit dlouhodobou konkurenceschopnost USA v oblasti AI a technologií. Jeho nadace Schmidt Sciences se zasazuje o hlubší pochopení přírody a o vývoj technologických odpovědí na globální problémy.
