František Halas byl autor meditativní a společenské poezie, jeden z nejvýraznějších představitelů české poezie 30. a 40. let dvacátého století. Sbírka Dokořán z roku 1936 bývá označována za nejpůsobivější básnickou reakci na nástup fašismu. Halasův osobitý verš je většinou přerývaný, rytmicky nepravidelný a zvukově výrazný. Verše nejsou libozvučné, často jsou násilně přerušené, plné neologismů, mívají neobvyklou větnou skladbu. Halas byl také mistrem v práci s hovorovou i obecnou češtinou a často využíval biblických přirovnání a metafor. Kniha vychází k příležitosti desátého výročí založení našeho nakladatelství.
O autorovi:
František Halas [3.10.1901-27.10.1949]
Básník, publicista a kulturní činitel. Pocházel z dělnického prostředí, učil se knihkupcem, působil jako nakladatelský a časopisecký redaktor. Za okupace přispíval do ilegálních časopisů a sborníků. Po válce řídil publikační odbor ministerstva informací a byl předsedou Syndykátu českých spisovatelů.
Básnické dílo Halasovo ovlivnilo vývoj moderní české poezie v čtyřicátých letech. Ovlivněn poetismem hledal osobitý výraz pro vyjádření základních existenciálních otázek a problémů sociální spravedlnosti. Vedle básnických děl (Sépie, Kohout plaší smrt, Tvář, Staré ženy, Dělnice, Dokořán, Torzo naděje, Naše paní Božena Němcová, Ladění, V řadě, A co?), byl autorem poetické prózy Já se tam vrátím a řady závažných publicistických projevů o umění (posmrtný výbor Magická moc poezie). Překládal též básnické texty z polštiny (Mickiewicze, Slowackého) a srbochorvatštiny (s Otonem Berkopcem Výpravné básně jižních Slovanů).